Po všechna ta léta jsem byl přesvědčen,že ta žena je vně mého života,možná že ne moc daleko,ale vně.Že už neexistuje,že žije hrozně daleko,že vlastně nikdy nebyla zas tak moc hezká,že patří do světa minulosti.Do světa,v němž jsem já byl mladý a romantický,věřil jsem,že láska trvá věčně a že není...

Každopádně dobře vidím v očích-udivených a podezřívavých zároven-svých bývalých kamarádů z ročníku,že jsou z toho všeho dost zaražení-hezká manželka,hezká vizitka a košile střižené na míru...při tak malém vstupním kapitálu.Jak tomu má člověk rozumět? Tehdy jsem platil za kluka,co myslí jenom na...

Tak zhruba takhle nějak jsem žil,a pak,minulý týden,řekla ona své jméno do telefonu.Tady Helena.Helena?Neruším?Držel jsem na kolenou nejmladšího synka a on se s kvičením pomalu pokoušel zmocnit sluchátka.No...To je tvoje dítě?Ano.Kolik mu je?...Proč mi takhle voláš?Kolik mu je?Osmnáct měsíců.Volám...

Po tolik let pohlížel na časy svého mládí s jakousi svinskou něhou.Pokaždé,když na ni myslel,zlehčoval to,dělal,že je mu to k smíchu nebo že tomu rozumí.A přitom neporozuměl nikdy ničemu.S jistotou ví,že nikdy nemiloval nikoho jiného než ji a že nikdy nebyl milován nikým jiným než jí.Že ona byla...

Pláče z tolika důvodů,že se jí na ně ani nechce myslet.Celý její život se jí jakoby kácí do tváře.Takže aby se trochu chránila,říká si,že pláče,protože jí pláč prostě dělá dobře,a hotovo. Když jsem přijel,byla už na místě a usmála se na mě.Řekla mi,tohle je určitě poprvý,co tě nenechávám...